Noc s Andersenem v zahraničí

Autor: Pavlína Lišovská

Anotace

Když se řekne Noc s Andersenem, jistě se každému vybaví hned několik asociací – večer, noc, program, děti, spánek, spacáky, hry, velká zábava, dlouhá příprava, dobrý pocit z uskutečnění a mnohé další. Jedná se o akci, která letos již po patnácté přilákala mnoho dětských čtenářů nejen do knihoven a snažila se o podporu čtenářství a zájmu o četbu, a to nejen v České republice, ale i daleko za jejími hranicemi – se zkušenostmi s přípravou této akce nejen u nás, ale i v zahraničí, kde ji pořádají naše krajanské spolky, školy a knihovny, se podělili místní organizátoři.

Klíčová slova

projekty – SKIP ČR – Noc s Andersenem – děti – knihovny

První Noc s Andersenem proběhla v roce 2000 v uherskohradišťské Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana , kde se tehdy sešlo přibližně 20 malých čtenářů, aby se vydali za mnoha nočními dobrodružstvími v podobě čtení pohádek, soutěží, her a také nějakého překvapení. Za vznikem celého projektu stojí tým lidí, v jehož čele stály Hana Hanáčková a Mirka Čápová, které při realizaci spolupracovaly s knihovnicemi z Jičína, Sobotky, Letohradu i Zlína a na půdě dětského oddělení zmíněné knihovny uskutečnily první přespávací akci na podporu dětského čtenářství. Na prvním ročníku navštívil děti v knihovně také skřítek Uspávač a Knihvýpůjčka regálová, kteří společně odvedli malé čtenáře do říše snů. Během prvního nocování byly poslány díky internetu také zdravice samotnému panu Andersenovi i všem milovníkům dobrého dětského čtiva. Nadšený ohlas na první nocování v knihovně se šířil napříč Českem prostřednictvím Klubu dětských knihoven SKIP ČR, díky němuž se další knihovny v následujícím roce inspirovaly (v roce 2001 se spalo již ve 40 knihovnách) a uspořádaly nocování, aby tak oslavily svátek Mezinárodního dne dětské knihy, jenž připadá na 2. dubna. Neocenitelným pomocníkem při přípravě se stala v té době nově vytvořená elektronická konference Andersen a k akci se připojily i další subjekty – např. nakladatelství Albatros uspořádalo elektronickou soutěž o knižní ceny.

Ale tím cesta a vývoj andersenovského nocování nekončily – v roce 2002 nocovalo více než 1500 dětí a 300 dospělých na 72 místech nejen v Česku, ale také na Slovensku v Krajské knižnici v Trnavě, dětští čtenáři tehdy přespávali nejen v knihovnách, ale také v domech dětí a mládeže či ve školách. O nocování s Andersenem se psalo i v různých odborných časopisech – Čtenáři, Ikaru, Bulletinu SKIP aj. a vlastní akce při této příležitosti uspořádal např. časopis Mateřídouška, který vyhlásil soutěž o knižní ceny, výtvarnou soutěž uspořádalo nakladatelství Amulet a mnozí další. V průběhu Noci spolu mohly děti vzájemně chatovat a vznikla tak oslavná báseň o Hansi Christianu Andersenovi. O rok později v roce 2003 můžeme hovořit již o mezinárodním nocování, neboť do akce byly zapojeny nejen instituce u nás (knihovny, školy, ústavy sociální péče či domy dětí a mládeže), ale také 6 knihoven na Slovensku nebo 4 polské bibliotéky. Díky SKIP ČR se informace o pořádané akci dostaly ještě dál za hranice – do USA, na Aljašku, do Švédska atd. V tomto roce vzniklo také oficiální logo akce a díky finanční podpoře MK ČR byly vytvořeny také pamětní samolepky.

Bilancování jednotlivých ročníků by vydalo na samostatný článek, ale věřím, že vše nejlépe vystihnou slova Hany Hanáčkové a Mirky Čápové, jež mi byly poskytnuty e-mailovou korespondencí: „V roce 2000 by nás nenapadlo, že knihovnicím a pedagogům mohou pomoci s předčítáním pohádek a při přípravě vhodného programu také další povolání a profese, jako jsou herci, starostové, primátoři, hasiči, policisté, zajímavé místní i národní osobnosti, redaktoři novin i časopisů, politici, VIP...“ Jako první jim v Uherském Hradišti pomáhali herci z místního Slováckého divadla a postupně se přidávali další, k nejvzácnějším návštěvám patřila dánská konzulka, jež dětem četla pohádku v dánštině, kterou simultánně četl v češtině starosta města, dále český konzul v Dánsku pan Lyčka či naše současná první dáma paní Ivana Zemanová.

Noc s Andersenem na uherskohradišťském náměstí - Hana Hanáčková, Mirka Čápová

Dánská konzulka Lise Schouboe a bývalý starosta Květoslav Tichavský (Uherské Hradiště, 2013) - Hana Hanáčková, Mirka Čápová

Návštěva a čtení Ivany Zemanové (Uherské Hradiště, 2015) - Hana Hanáčková, Mirka Čápová

Hlavní organizátorky spolu s celým tvůrčím týmem knihovny se snaží připravit či zajistit doprovodný program i pro ty, kteří se z kapacitních, zdravotních či jiných důvodů nemohou nocování přímo účastnit – a nejedná se jen o akce přímo v knihovně, ale také v nemocnici, v plenéru či na vlnách Českého rozhlasu 2. Noc s Andersenem se netěší velké oblibě a pozornosti jen v České republice, ale také za jejími hranicemi, krom míst v Evropě dokonce i v tak vzdálených koutech světa, jako je Amerika nebo Austrálie.

Při přípravě tohoto příspěvku jsem oslovila několik zahraničních institucí (dvě z Evropy – z dánské Kodaně a Thessaloniki v Řecku, jednu z australského Melbourne a jednu z americké Minnesoty), jež jsou oficiálně zapojeny do projektu Noci s Andersenem, zda by tamní organizátoři byli ochotní podělit se o své zkušenosti s přípravou a realizací tohoto projektu. Zajímala jsem se o uzpůsobení pojetí pro tamní podmínky, jaké děti se účastní nocování, jak získávají inspiraci pro program a jaký byl vývoj akce v jejich podání. Dostalo se mi nadšených a zapálených odpovědí od knihovníků i učitelů, za něž jsem velmi vděčná, protože kladná odezva z jejich strany pro mne byla pobídkou se s chutí pustit do dalšího psaní. Na následujících řádcích se vždy pokusím ve stručnosti představit jednotlivé instituce, jaká je jejich filosofie a podmínky, v nichž s dětmi pracují, a blíže se zaměřím na jejich zkušenosti s Nocí s Andersenem.

Pojďme na první zahraniční výpravu

Řecké Thessaloniki jsou oblíbenou destinací pro letní radovánky u moře, ale také místem, kde vzniklo vzdělávací centrum – Česká školička v Řecku – pro děti z českých rodin, jež trvale žijí v Řecku. Předsedkyně České školičky paní Markéta Strnadová mi sdělila, že vzdělávání dětí v Thessaloniki se realizuje trochu jinak – probíhá v menších skupinkách dětí na více místech, mnohdy jsou až sto kilometrů vzdálená od Thessalonik, proto je pro ně velmi důležité dobře plánovat, kdy a jak budou probíhat společné akce, neboť není jednoduché se na koncepci a termínech právě z důvodu velké roztříštěnosti bydlišť jednotlivých účastníků domluvit. Navíc oficiální andersenovské nocování se v České republice koná v době, kdy jsou v Řecku velikonoční prázdniny, což je doba, kdy se naši krajané nejčastěji vrací zpět do vlasti za svými rodinami. Z tohoto důvodu zde nocují až cca 3 týdny po oficiální akci u nás.

Thessaloniki, Řecko - Markéta Strnadová

Letošní noc s Andersenem proběhne v Thessaloniki až po uzávěrce tohoto čísla, proto jsem využila získaných informací o prvním ročníku andersenovské akce, jež se konala v loňském roce a jejímž ústředním tématem byl komisař Vrťapka. Prvního nocování se účastnilo celkem 12 dětí. Jakožto oficiálně se účastnící instituce získali pro své potřeby elektronicky zaslané projektové materiály. Se zaslanými texty se snažili pracovat kreativně – stříhali, skládali, lepili, ale také si z nich předčítali. Krom těchto aktivit si vyprávěli také české pohádky, hráli slovní hry, jež jsou velmi dobré na procvičování slovní zásoby (např. Městečko Palermo), tvořili pohádky, příběhy i hádanky. Kromě čtecích a tvořivých aktivit si s dětmi také zazpívali a zahráli na různé hudební nástroje a jako zpestření večera proběhl také telefonát přes Skype se spřátelenou kanadskou školou, na níž učí paní učitelka Dasha Fishlová. Samozřejmě že se nezapomnělo ani na společnou svačinku a později večeři. Všechny děti, které se mohly zúčastnit také přespání ve Školičce, druhý den ráno vytvářely průvodce Soluně, do nichž zaznamenávaly všechna místa, která navštívila jejich chytrá sova. V dobré náladě se všichni rozcházeli v sobotu před polednem.

V Evropě se ještě chvíli pozdržíme, než se vydáme na let přes oceán či na druhu stranu zeměkoule. Další zahraniční institucí, jež se do projektu nocování zapojila, je Česká škola v Kodani v Dánsku . Česká škola v Kodani funguje pod záštitou občanského sdružení vKodani.cz a je spolufinancována grantem Ministerstva zahraničních věcí ČR a podporována také Českým velvyslanectvím v Kodani. Paní Zuzana Knudsen je jednou z vyučujících této školy mi prozradila, že původní myšlenka připojit se k nocování vznikla již před řádkou let a přišla s ní paní Zdenka Orabi Kyjovská. První ročníky byly ryze komorního rázu, většinou se jednalo jen o čtení a přespávání u někoho doma. Před několika lety se ovšem naskytla příležitost přenocování ve škole, čímž se repertoár aktivit rozšířil o sportovní a tvořivé činnosti, takže z původní drobné akce se stala celovíkendová. S ohledem na fakt, že oficiální termín konání spadá v Dánsku stejně jako v Řecku do velikonočních prázdnin, pořádají zde nocování o týden dříve. Z dřívějších zkušeností také vzešlo to, že již nenocují z pátku na sobotu, neboť to bylo pro všechny účastníky i organizátory velmi náročné, ale připravují začátek programu až na sobotní podvečer na 17. hodinu a nocují ve škole až do nedělního oběda.

Kodaň, Dánsko - Zuzana Knudsen

Kodaň, Dánsko - Zuzana Knudsen

V roce 2015 se sešlo na programu 10 dětí ve věku 3 – 10 let. Děti mají možnost využít koloběžek a různých jiných vozítek, aby se před večeří a společnými aktivitami do sytosti vyřádily. Po jídle si všichni společně zazpívají s kytarou, děti se tak zklidní a naladí se na čtení. V letošním roce byly rozděleny do dvou skupin podle věku či spíše čtenářské zdatnosti, mladší děti četly pohádky pro nejmenší a starší četly pohádku od Jana Drdy – O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Jelikož děti nežijí trvale v českém prostředí, je někdy pochopení textu náročnější, proto je nutné některé pasáže i převypravovat. Po společném čtení se vydaly starší děti ještě na „stezku odvahy“, kdy musely projít školou a získat ukryté kartičky s pohádkovými postavami. Poté se všechny děti uložily ke spánku a na dobrou noc jim byla puštěna filmová verze Drdovy pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Druhý den byly pro děti připraveny tvořivé úkoly spojené s Velikonocemi – vyráběly se velikonoční dekorace, povídalo se o českých velikonočních tradicích, pletla se pomlázka a v mezičase si děti hrály uvnitř ve škole i venku na hřišti. Na památku byl pro všechny malé účastníky připraven diplom. Kolem poledne dorazili rodiče i s připravenými obědy pro sebe a své děti, po společném jídle pak následoval ještě výměnný bleší trh českých knížek.

A nyní bychom se společně mohli pomalu vydat na dalekou cestu přes oceán až do Spojených států amerických. V Minnesotě se totiž také zapojili do projektu Noc s Andersenem. Paní Jitka Sebek a Martina Gurgel mi vysvětlili, že v Minnesotě se sešlo několik učitelek a spousta maminek z Česka a Slovenska, které si přejí, aby jejich děti mluvily stejně jako ony česky nebo slovensky. Děti primárně hovoří anglicky a nikdo je nemůže k výuce češtiny či slovenštiny nutit, proto se snaží, aby vše, co se v České a slovenské škole Twin Cities učí, probíhalo formou „škola hrou“. Jak mi sdělila paní Sebek, vyučují podle platných norem a berou tedy vše vážně, ale na tom, jak se s dětmi pracuje, to nemusí být poznat a děti si to mají zkrátka užít. Aby podpořily dětské čtenářství v mateřském jazyce rodičů, vozí od nás do USA knihy, přivezly i sešitky Celé Česko čte dětem a také se inspirovaly k zapojení se do projektu Noc s Andersenem fotkami, jež byly zveřejněny na webu nejedné knihovny (nejvíce je však, jak říkala paní Sebek, je inspirovala knihovna v Hořicích v Podkrkonoší). Dále čtou knihy od Miloše Kratochvíla, který jim dokonce do nich dal věnování, pohádku tam dětem četla už i domažlická dudácká muzika. Na základě četby hrají děti dvakrát do roka také divadlo a dvakrát do roka s rodiči přespávají na dvou speciálních místech, proto Noc s Andersenem není přespávací, ale jak budete číst dále, zjistíte, že neztratila díky svému na míru upravenému obsahu nic na zajímavosti. 

Minnesota, USA - Martina Gurgel

V roce 2015 se Česká a slovenská škola Twin cities poprvé zúčastnila akce Noc s Andersenem. Ačkoliv neměli možnost s dětmi přespat, na společný „nocovací“ zážitek budou dlouho vzpomínat, neboť kvůli němu zůstali vzhůru dlouho do noci. Všichni se sešli hned po konci školy nebo mimoškolních aktivitách, dali si společnou večeři, o niž se postarala čarodějnice teta Čárová, jež je přišla osobně navštívit (ano, skutečně je to jedna z postav z patronátní knihy letošního ročníku Noci s Andersenem Na hradě Bradě od Kláry Smolíkové), podívali si společně o pohádkách, hradě Bradě a jeho obyvatelích a také losovali odměny pro malé čtenáře. Děti, které se Noci zúčastnily, čtou nebo jim je čteno rodiči česky, slovensky, maďarsky, německy, francouzsky a anglicky. Aby společně oslavili čtení a rok zapisování a malování do čtenářských deníků, sešli se v Eisenhower Community Center ve městě Hopkins. Ptáte se, proč právě zde? Jak uváděla paní Martina Gurgel ve svém článku o nocování, bylo to proto, že „každý správný hrad má totiž věž, ze které je krásně vidět na oblohu“ – v tomto případě to byl Eisenhower Observatory Dome. Zde s dětmi navštívili tajnou věž a odtud se dívali na oblohu jen tak, ale i s pomocí teleskopu, díky němuž spatřili krátery na Měsíci, Venuši, ale i Jupiter. A aby všech překvapení nebylo málo, tak pan Ron, jejich průvodce v kupoli hvězdárny, je pozdravil česky, povídal jim o obloze nad hradem Bradou, dal jim tip, kde mohou každý měsíc zdarma stahovat aktuální mapu hvězdné oblohy i se seznamem věcí, které tam mohou najít, a poradil, jak se v mapě orientovat. Akční večer a část noci budou pro děti zcela jistě na dlouhou dobu nezapomenutelným zážitkem.

V tomto okamžiku se vydáváme na poslední cestu, tentokrát na druhou stranu zeměkoule, až do daleké Austrálie. Zde totiž v Melbourne také pořádají nocování v andersenovském stylu. Česká škola v Melbourne , jež zároveň provozuje i českou knihovnu, se této akce ujala a v letošním roce již pořádala druhý ročník. Dle dostupných informací je tato škola jediná v Austrálii, jež i nocuje. Česká škola v Melbourne byla založena v roce 2010, první dva roky fungovala bez finanční podpory, v současnosti je však již z části dotována z grantů Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva mládeže, školství a tělovýchovy ČR.  Výuka na škole probíhá interakční metodou, již využívají také při Andersenovi, a cílem školy je podporovat výchovu v bilingvních rodinách a motivovat je k dalšímu učení. Velkou důležitost kladou na mimoškolní aktivity a tzv. zážitkové učení. Do školy pravidelně dochází cca 40 dětí ve věku 2 – 11 let pocházejících z rodin, kdy vždy jen jeden z rodičů mluví česky. Poměrně velké věkové rozdíly a různorodá jazyková vyspělost dětí vedly k využívání interakční metody ve výuce. Škola také pořádá workshopy na rozličná témata, recitační a pěveckou soutěž, doplňkově také dramatický kroužek a výuku hry na zobcovou flétnu. Rádi se také účastní mnoha nových projektů motivujících nejen děti, ale také jejich rodiče a učitele. Jako první v Austrálii se např. účastnili výtvarné soutěže Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice a letos se v rámci Noci s Andersenem připojili k projektu Čtení pomáhá a spustili vlastní projekt Každý den s českou knihou.

Ředitelka České školy v Melbourne, paní Zuzana Vasitch, se ujala koncipování základní kostry Noci s Andersenem a modelovala ji od prvních krůčků až po realizaci v místních podmínkách. K dispozici má ostatní učitelky, ale také dobrovolníky, kteří její návrh převezmou a doladí si konkrétní úkoly a vylepšují prvotní nápady. Při realizaci tohoto projektu velmi oceňuje nadšení a podporu hlavních organizátorek Andersena – Hany Hanáčkové a Mirky Čápové. Z celosvětového projektu Noci s Andersenem používají zejména znělku, upomínkové předměty, některé zdravice a vloni také využili některé doplňovačky pro starší děti. Úsměvným momentem při komunikaci s paní Vasitch a připomínkou toho, že opravdu bydlí v jiném koutě naší Země, byla chvíle, kdy mi v e-mailu vysvětlovala, kdy přesně se v Austrálii koná Nocování: „Využíváme toho, že v Austrálii probíhá tato akce na podzim (který začíná 1. března), a tak vloni i letos nám přálo počasí a bylo 21 °C a v neděli 27 °C.“

Stejně jako v Dánsku se i v Melbourne nocuje ze soboty na neděli, vzhledem k rozlehlosti Melbourne (dojezdové vzdálenosti jsou jednu i dvě hodiny cesty), pracovní době do 17 – 18 hodin a hustém pátečním provozu, které by účastníky velmi limitovaly při příjezdu, byl přesun nocování na víkendové dny nejschůdnějším řešením. Druhý posun nastal také u data konání akce, neboť oficiálně probíhá v době, kdy v Austrálii začínají dvoutýdenní čtvrtletní prázdniny, proto letos nocovali již 21. března. K termínu uzávěrky bylo přihlášeno 40 dětí, den před konáním akce jich bylo už 60 a nakonec se dostavilo 70 dětí včetně dalších 70 rodičů a prarodičů, účast tedy byla hojná. Připravený program byl skutečně pestrý a všichni si jej do sytosti užívaly. Od sobotního poledne začínal program vstupem do projektu Čtení pomáhá a první aktivitou byl maraton čtení, následoval start vlastního projektu Každý večer s českou knihou, jehož prvních krůčků se účastnila také patronka vícekonzulka Šárka Ponroy Vamberová z konzulátu v Sydney.

Melbourne, Austrálie - Zuzana Vasitch

Poté se děti přesunuly do pohádkového lesa (skutečného lesa), kde už na ně čekaly pohádkové postavičky na svých stanovištích a měly pro ně připraveny aktivity (s čarodějnicí létaly na koštěti, s vodníkem chodily po lávce a lovily ryby apod.). Oficiální začátek programu Noci s Andersenem byl až v 16.15 hod., kdy děti v různých věkových kategoriích hrály divadlo (O třech medvědech nebo Princezna na hrášku) a všichni společně pak také rozkrojili dort na oslavu 5. výročí založení školy. Následoval táborák s písničkami a poté se děti přesunovaly do kuželny, kde se četlo z pohádkových knih pomocí interakční metody. Později ještě následovala akce Bludička a závěrečný táborák s písničkami na dobrou noc. V letošním roce se četlo jen česky a slovensky. V neděli byla připravena pro všechny snídaně a pak sportovní hry, stopovaná a celý program zakončovalo společné čtení až do oběda.

Melbourne, Austrálie - Zuzana Vasitch

Zapálení organizátoři nejen v České republice, ale i v zahraničí se snaží pro své děti vymýšlet a uskutečňovat zajímavé akce, které je podpoří v četbě knih. V případě zahraničních organizací a spolků či škol a knihoven je práce s dětmi o to náročnější, že nemají přímo dostupných tolik českých knih a navíc se děti nesetkávají denně s češtinou, ale s jiným místním jazykem. Přesto se ale vynořují další a další dobré nápady, které jednotlivé školy či knihovny chtějí pro své malé čtenáře uskutečnit, aby jim zprostředkovaly kontakt s mateřským jazykem rodičů a aby na ně přenesly kousek ze svého nadšení pro četbu knih, ať už budou v češtině či kterémkoliv jiném jazyku.

Poznámky

Vytisknout stránku          Tweet