.jpg)
Autor: Miloslav Linc
Anotace
Pohled na současnou českou a světovou literaturu pro děti a mládež a historické témata, která zpracovává.
Klíčová slova
historie – Městská knihovna v Praze – literatura pro děti a mládež – knihy – příběhy s dětským hrdinou – válečné příběhy – literární žánry
Úvod
Historie je krásná. Nese v sobě trochu romantiky pro ty, kteří ji mají rádi. Je plná bestiálních vražd pro ty, kteří milují jen příběhy plné krve a napětí. Historie totiž není ničím víc než jen databází příběhů, ze kterých lze bezostyšně a s čistým svědomím čerpat. Není proto divu, že mnozí čtenáři mají knihy s příchutí minulosti velmi rádi. A není proto divu, že to mají rádi i spisovatelé. Najít nějakou zajímavou knihu není problém. A to nejenom pro dospělé, ale i pro děti. Existuje několik zajímavých sérií, několik knih a několik témat, jež „táhnou“ a ještě nějakou dobu „táhnout budou“.
Pokud bychom chtěli dělat kompletní přehled všech knih, asi by to k ničemu nebylo. Knihy starší by tak byly jenom odrazem toho, co má rád autor tohoto článku (jako kluk hltal Štorcha, zejména Bronzový poklad, miloval edici Mýty a legendy a jakmile dostal do ruky tehdejší komiksový časopis Kometa, rozhodl se přečíst si i původní předlohu komiksu Křižáci a tím se dostal ke klasice a to už k obecnému doporučování dětem má strašlivě daleko), proto se zaměříme na knihy novější.
Takže jaká dobrodružná výprava do minulosti nás čeká?
Nejprve se zastavme u českých autorů. V přední linii stojí především Renata Štulcová 
, která se po fantasy trilogii Nemetonburg vrhla do víru historie. Růže a Krokvice se odehrává za doby panování Karla IV. a vypráví o svatém grálu a Bruncvíkově meči. Kniha získala řadu ocenění. Ani další knihy nejsou k zahození – nejnověji vypráví skutečný příběh o Cyrilovi a Metodějovi.
Renáta Fučíková je druhou výraznou osobností. Tato výtvarnice se zprvu podílela jako ilustrátorka knih předchozí Renaty Štulcové, ale následně se pustila do vlastních publikací. Mnohé z nich získaly ocenění – například životopisy slavných osobností (Jan Amos Komenský nebo Antonín Dvořák). Za zmínku stojí určitě obsáhlá Historie Evropy: obrazové putování nebo životopisná kniha Hus a Chelčický.
Také Lucie Seifertová je zároveň spisovatelkou a ilustrátorkou. Jejím nejúspěšnějším dílem je leporelo Dějiny udatného českého národa. Kromě asi milionu ocenění se jeho zvětšenina dočkala výstavního turné nejenom po Čechách, ale i v zahraničí.
Vcelku známou věcí je i série od Vlastimila Vondrušky odehrávající se za časů císaře Rudolfa II. Hlavní hrdinkou je Fiorella, dcera benátského alchymisty, která s věrnými kamarády Martinem a Lukášem – jak jinak – řeší různé detektivní záhady. Zatím jsou vydány tři knihy a první díl zaznamenal úspěch jak u čtenářů, tak i u odborníků. Holt, když je autor skutečný historik, je to asi poznat. Důkazem mohou být i jeho odborné publikace, zejména série Život ve staletích, jež je poutavá natolik, že se dá podstrčit i dětem.
K tomu má ale co říct i Veronika Válková , která je nejenom historičkou, ale blízko má i k dětem, protože pracuje jako profesorka dějepisu na víceletém gymnáziu. Kromě fantasy série Wetemaa, která z historie hodně čerpá, je jejím nejnovějším projektem série knih pro děti – Dobrodružné výpravy do minulosti/ Kouzelný altas putování časem (jde o jednu sérii, pod prvním názvem vydávanou u Fragmentu, pod druhým u Egmontu). Koncept je zde velmi jednoduchý – holčička Bára objeví kouzelný atlas a díky němu se může podívat do kterékoliv historické epochy. Procestuje tak Egypt, zavítá na dvůr Karla IV., plaví se s Vikingy a tak dále. Cestou se pak dozvídá mnohé o historii, avšak nejde přitom o učebnici, ale pořád o napínavý příběh. Takhle totiž vypadá pořádná výuka dějepisu!
Na pomezí mezi beletrií a naučnou literaturou se svými díly stojí fenomén posledních dvou let: Klára Smolíková
. Více naučné jsou knihy Husité, Husův dům, Na hradě Bradě nebo Jak se staví město, kde přesto nechybí kromě informací vždy nějaký napínavý příběh. A ideálně i komiks. O tom, že jde o úspěšné publikace, svědčí nejenom řada ocenění, ale také řada dotisků. Naopak H.U.S (Hus úplně světovej) už je klasickým románem pro mládež: hlavním hrdinou je outsider, který má tu smůlu, že se nejenom přestěhuje do Tábora, kde se mu nelíbí, ale hned na začátku dostane za úkol napsat referát o Husovi. Prostě pruda! Ale že to dopadne úplně jinak, o tom není potřeba pochybovat.
Ale i v zahraničí najdeme hezké čtení. Velmi často lze zabrousit do uliček starověkého Říma, takže vybereme jen jednoho zástupce z tohoto období. Už nějakou dobu vychází detektivní série od Caroline Lawrencové Záhady ze starověkého Říma. Česky zatím vyšlo šest dílů, v originále čítá série v současné chvíli knih sedmnáct a nějaké drobky okolo. Knihy se odehrávají za vlády císaře Tita a jejich dětští hrdinové, dívka Flavia Gemina, Jonatán, Nubia a Lupus, řeší různé případy. Série se dočkala některých zajímavých ocenění (například Classical Association Prize) a Britové ji dokonce zpracovali jako televizní seriál.
Velmi povedenou sérií je edice Můj příběh, kde se mladí čtenáři mohou seznámit s fiktivními deníky dětí z různých historických období. Místy jde o hodně sugestivní čtení, které pomůže k pochopení doby víc než týden strávený ve škole. A opět je zde rozptyl od starověkého Egypta až po druhou světovou válku.
Pro poznání devatenáctého století se kromě steampunkových románů (třeba taková série Leviatan od Scotta Westerfelda je krásnou ukázkou první světové války trochu jinak) celkem dobře hodí i série Hetty Feather od známé autorky knížek zejména pro dívky Jacqueline Wilsonové . S Hetty poznáváme nejenom 19. století, ale i první roky století dvacátého.
A zapomenout nesmíme ani na komiksy. Je mi jasné, že spousta knihovníků v tenhle okamžik ohrne ret v gestu pohrdání, ale upřímně řečeno, tisíckrát lepší přečíst si Tři mušketýry jako vtipný komiks od Petra Kopla než je nečíst vůbec. Navíc Kopl vytrvale buduje svůj svět – Victoria Regina – kde velmi vkusně propojuje nejznámější literární světy devatenáctého století v jedno universum.
Stejně tak nezbývá než doporučit převyprávění klasických děl v komiksech od Grady. Protože většina oněch příběhů pochází z dob minulých, samy o sobě jsou vlastně vyprávěním o minulosti. A některé jsou i řádně vtipné a krásně přístupné i dnešním dětem. Hodně autorských komiksů se soustředí na těžká období, nejčastěji na druhou světovou válku. Jednou z těch roztomilých a přitom velmi silných knih je Dítě s hvězdičkou. Jsem otrlý čtenář, ale stejně jsem si při dočtení musel říkat, že ta ukápnutá slzička není projev slabošství. Pro mládež pak rozhodně doporučujeme sice staršího, ale nepřekonaného Mause od Arta Spiegelmana .
Je jasné, že každý si najde ještě nějakou tu svoji knihu, o které zde nebyla řeč. Inu, je to logické, protože každý má jiné preference a jiné zájmy. Ale snad jako ukázka toho, že historickému románu pro děti se u nás daří, je to dostačující. Průlet dějinami ukazuje, že nejoblíbenější jsou příběhy ze starověku a z dvacátého století. V závěsu pak je středověk a novověk nejvíc utírá nos – ale to není nic podivného, protože tento trend jenom kopíruje oblíbenost dospěláckých historických románů. Tak snad vám tento průlet bude užitečný a třeba najdete něco, co zaujme i vás. Dobrý dětský román má totiž tu výhodu, že snadno osloví i dospělého.
.png){kind=logo}
