Historie

O knihovně

Knihovna pro nevidomé a slabozraké čtenáře existuje v KJM od 1. 9. 1976, kdy byla podepsána dohoda mezi KJM a Slepeckou tiskárnou a knihovnou v Praze o formě výpůjční spolupráce pro potřeby zrakově postižených občanů v Jihomoravském kraji. Na Mercově ulici tak vzniklo oddělení zvukové knihy, které 15. listopadu téhož roku zahájilo svoji činnost. Základ fondu zvukových knih tehdy vytvořilo prvních 40 titulů, zaslaných z Prahy. Oddělené až do roku 1983 řídil pracovník Svazu invalidů. Od následujícího roku převzala péči o fond zvukových knih spolu s obsluhou čtenářů KJM, Obvodní knihovna Brno. Do konce roku 1984 byly upraveny prostory pro samostatnou pobočku pro nevidomé v Brně - Řečkovicích v Banskobystrcké ulici. Provoz byl zahájen 14. ledna 1985, zapsáno bylo 96 čtenářů, kteří uskutečnili přes 17 tis. výpůjček. V r. 1987 stoupl počet čtenářů na 111 a výpůjčky na 33 227 knihovních jednotek. K 1. 1. 1988 mělo oddělení pro nevidomé ve fondu celkem 2054 titulů zvukových knih a půjčovalo se celkem 6 hodin týdně. Rozšíření fondu a kvalitnější služby se projevily v nárůstu počtu registrovaných čtenářů - 125 i v počtu výpůjček - 37 020.

V průběhu roku 1990 se pobočka pro nevidomé čtenáře po výpovědi z prostor několikrát stěhovala. Svízelné období skončilo rokem 1992, kdy se Knihovna pro nevidomé a slabozraké čtenáře stala součástí oddělení dospělých čtenářů se sídlem v Ústřední knihovně na Kobližné ulici. Z tohoto místa se musela ještě jednou stěhovat, a to v době rekonstrukce budovy knihovny v letech 1998-2001, kdy přesídlila do 1. patra malého Špalíčku na Zelném trhu 13. Odtud se definitivně přestěhovala do nově vybavených prostor s automatizovaným výpůjčním provozem a moderními informačními prostředky pro služby zrakově postižených občanů.

Na základě rekonstrukce v září 2011 došlo k interiérovému spojení Knihovny pro nevidomé a slabozraké s Hudební knihovnou, čímž knihovna otevřela větší prostor v bezbariérovému přístupu ke svým klientům.