.jpg)
Knihovna – pulzující srdce literatury
To nejlepší z české literatury za posledních 100 let v Pavilonu Morava
Expozice 100 LET 100 KNIH v Pavilonu Morava (Veletrhy Brno) reflektuje moment vzniku české státnosti v souvislosti s podporou české literatury a slovesnosti, jež vedla ke zrodu knihovního zákona a sítě knihoven. Představeno je 100 českých knih, které mají podnítit zájem o českou literární historii uplynulých 100 let. Bohatost knižní kultury prezentují inspirativní citáty z nejlepších děl, jež motivují k přemýšlení o historických souvislostech a budoucnosti, prostřednictvím interaktivních prvků vtahují do děje. Výtvarnou koncepci pavilonu zajišťuje Fakulta architektury VUT (více o festivalu).
Ambasadoři
Expozici 100 LET 100 KNIH zaštiťují tyto významné osobnosti:
Arnošt Goldflam
(nar. 1946, Brno) je režisér, dramatik, herec, spisovatel a pedagog, v r. 2007 byl jmenován profesorem. Při studiu režie na JAMU hrál drobné role v Divadle na provázku, dále režie v divadlech Večerní Brno, Divadlo X a hlavně v letech 1978-1995 v HaDivadle, v Dejvickém divadle, Na Zábradlí, Div. v Dlouhé, Klicperově divadle HK, Husa na provázku a dalších (též v zahraničí – Německo, Rakousko, Polsko aj.). Je autorem přes 80 dramatických textů (přeloženo do němčiny, polštiny, finštiny, angličtiny aj.). Účinkoval téměř v 80 filmech a TV inscenacích (Něžný barbar, Vyžilý-Boudník, Zvířata ve městě, Dědictví 1 i 2, Zookeepers Wife, Lotrando a Zubejda, Sněžný drak aj.). V literatuře se věnuje povídkové tvorbě (např. Tata a jeho syn) a tvorbě pro děti: Tatínek není k zahození (2004) či Standa a dům hrůzy (2008), O nepotřebných věcech a lidech (2014), 3x Agátka Kulhánková (2016) a další. Mj. bylo o A. G. vydáno několik svazků sebraných dramatických textů a studií, např.: Písek a jiné kousky (2010), Horror a další hrůzy (2016). Byl oceněn cenou A. Radoka, Magnesia Litera (2005), Živá legenda českého divadla a řadou dalších ocenění.
Aleš Slanina
(nar. 1986) je divadelní a televizní herec, zpěvák a moderátor. Na JAMU vystudoval muzikálové herectví. Od r. 2010 je stálým členem Městského divadla Brno, s nímž řadu let spolupracoval. Z významných rolí jmenujme: Mozart ve stejnojmenném muzikálu (2009), Dafné (Někdo to rád horké), Kornelius Hackel (Hello Dolly!) či Jimmy (Flashdance). Opakovaně získal cenu diváků Křídla. Hostoval i v Národním divadle Brno, Divadle Radost či v Hudebním divadle v Karlíně. Také si zahrál v televizních seriálech: např. Četnické humoresky (2007), Kancl (2014), Labyrint (2015) a spolupracuje na koncertech pro Nadační fond Krtek.
Lukáš Hejlík
(nar. 1980) je divadelní a filmový herec, moderátor a autor projektu scénického čtení LiStOVáNí. Nejprve působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, poté v Městském divadle v Brně. Z odehraných rolí jmenujme: Treplev (Racek), Francek (Maryša), Emil (Slaměný klobouk) aj. V televizi se proslavil rolí Tomáše Meduny v seriálu Ošklivka Katka (2008). Dále hrál v seriálu Terapie (2011) či Ordinace v růžové zahradě (2015). S již kultovním projektem LiStOVáNí, se kterým úspěšně prezentuje současnou literaturu, jezdí po ČR, ale i na Slovensko. Moderuje společenské a kulturní akce, vytváří obsah serveru Gastromapa Lukáše Hejlíka.
Pavel Čech
(nar. 1968) je český malíř, autor komiksů, ilustrátor a tvůrce autorských knih. Zaměřuje se především na dětského čtenáře. Je autorem obrázkových pohádkových knih. Také se věnuje tvorbě komiksu (časopisy Aargh!, Stripburek a K9). Jako ilustrátor spolupracoval na knize J. Skácela Uspávanka s plavčíkem a velrybou (2011), je autorem obálek děl J. Kratochvila, např. Brno nostalgické i ironické (2001). Z autorských knih jmenujme: Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009), Dobrodružství pavouka Čendy (2011), Velké dobrodružství Pepíka Střechy (2012), Vlak (2017) aj. Za svou tvorbu obdržel řadu cen, svá díla taktéž vystavuje. Jeho obrazy jsou okna do jiných světů, které je radost prozkoumávat.
Martin Reiner
(nar. 1964) je básník, prozaik a nakladatel. Nejprve byl činný v nakladatelství Petrov (1992-2005), poté založil Druhé město (2006). Jeho dlouhodobým zájmem byl život a dílo básníka Ivana Blatného, o němž vydal knihu Básník (2014), za niž obdržel cenu Magnesia Litera. Ze sbírek jmenujme např. Relata refero (1991), Decimy (1997), Staré a jiné časy (2002), z prózy výbor fejetonů Plachý milionář přichází (2008), pohádkovou knihu Tři tatínci a maminka (2010) či povídkový soubor Jeden z milionu (2016). Jeho básně jsou překládány do několika světových jazyků, próza má lyrický, psychologizující ráz. V minulých letech též organizoval řadu kulturních a společenských akcí (např. setkání básníků na Bítově nebo festival Poezie bez hranic).
Libor Teplý
(nar. 1955) je umělecký fotograf a tvůrce autorských fotografických publikací. Předmětem jeho zájmu jsou významná architektonická díla v ČR – soustředí se na jejich vizuální kvalitu, důraz klade na emotivní působení fotografických obrazů. Jeho náměty jsou gotika, baroko, Brno, světlo a tma aj. Mnohaletým inspiračním zdrojem je Vila Tugendhat. Obecným tématem jeho fotografií je krása a harmonie. Autorské publikace vydává společně s manželkou v nakladatelství Fotep. Z díla jmenujme: Špilberk (2002), Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou (2003), 100 let v Brně (2007), České dědictví (2008), Vila Tugendhat – prostor ducha a umění (2012), Brno neviděné (2016) aj.
Jaroslav Štěrba
(nar. 1962) je přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno (docent pediatrie a profesor onkologie). Dětské hematologii a onkologii se nejprve věnoval ve Fakultní nemocnici v Ostravě (1987). Dále působil v Národním onkologickém ústavu v Kuvajtu, kde pomáhal budovat novou onkologickou pediatrii (1995-1997). Poté se stal vedoucím lékařem Oddělení dětské onkologie na pracovišti dětské medicíny FN Brno, kde od r. 1998 působí jako primář. Zvolenému oboru se věnuje již 30 let, úspěšně rozvíjí spolupráci se zahraničními partnery. Zabývá se zejm. chemoterapií dětských nádorů a časnými komplikacemi léčby. Je autorem knihy Nádory adolescentů a mladých dospělých (2011).
Jiří Trávníček
(nar. 1960) je literární vědec a kritik, editor a vysokoškolský učitel. Jeho zájmem je moderní česká literatura, teorie literatury, v poslední době hlavně čtenářská kultura – v jejich rámci se věnuje výzkumům kvantitativním i kvalitativním (čtenářským životopisům). Z vydaných publikací jmenujme: Čteme? (2008), Čtenáři a internauti (2011), Překnížkováno (2014), Knihy a jejich lidé (2013), Knihy kupovati (2014; se Zdeňkem Šimečkem), Česká čtenářská republika (2017) aj. Jeho texty byly publikovány i v zahraničí (Bulharsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Velká Británie aj.). Absolvoval několik studijních pobytů v zahraničí. Působí v Oddělení pro výzkum literární kultury Ústavu pro českou literaturu AV ČR; je zástupcem ředitele pro brněnské pracoviště daného ústavu; vyučuje na FF MU. Taktéž je členem několika redakčních a oborových rad.
Olga Jeřábková
(nar. 1951) je literární redaktorka. Pro Český rozhlas (stanice ČRo Vltava a ČRo Dvojka) připravila desítky literárních pořadů, např. cyklus Schůzky s literaturou, Osudy, Páteční večery, publicistické rozhovory s významnými osobnostmi, dále čtení na pokračování a dramatizace povídek. Dříve působila také v kulturní redakci deníku Mladá fronta. Jako editorka se podílela na knize Mému muži, Arne Novákovi (2008), dále na knihách vzpomínek houslisty prof. B. Smejkala S houslemi přes pět světadílů (2010) a muzikologa a skladatele Miloše Štědroně Přijdu za poledne (2012). Více než patnáct let předávala své zkušenosti na Katedře žurnalistiky na Fakultě sociálních studií MU. V současné době připravuje k vydání další knihy vzpomínek a pamětí brněnských rodáků. Za žurnalistickou a publicistickou činnost jí byla udělena Cena města Brna (2010).
Markéta Vydrová
(nar. 1968) je výtvarnice a ilustrátorka. Ve své tvorbě se zaměřuje na ilustrace dětských knih a učebnic. Její prvotinou byla kniha napsaná jejím manželem Na co hrají varani (2004). Další známé tituly jsou: Josífkův pekelný týden (2010), Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech (2010) Kočkopes Kvído (2011), Průšvihy Billa Madlafouska (2013), Malý princ (2016) Slabikář (2017) aj. S řadou autorů spolupracuje opakovaně (např. M. Kratochvíl, D. Laňka, Z. Pospíšilová či Z. Šmíd), na kontě má 90 titulů (knihy i učebnice). Z její tvorby dýchá radost, nadsázka a fantazie. Je tvůrkyní dvou autorských knih – Drobečky pro vrabečky (2005) a Můj skřítek Šalvěj - Skřítkosnění (2014). Spolupracovala i s časopisy Dikobraz, Pojď si hrát, Časostroj aj.
Alena Mornštajnová
(nar. 1963) je spisovatelka a překladatelka. Literárně debutovala románem Slepá mapa (2013), který se dostal do užší nominace na Cenu Česká kniha 2014. Následoval román Hotýlek (2015) a Hana (2017), který se těší velké čtenářské oblibě. Ve své tvorbě se zaměřuje na mezilidské osudy, na než nahlíží z různých stran. Zajímá se o příběhy obyčejných lidí na pozadí významných dějinných událostí 20. století, jež výrazně ovlivňují jejich životy. Charakteristický je vícegenerační záběr. Je autorkou knihy pro děti Strašidýlko Stráša (2018), píše i povídky a fejetony.
Milena Flodrová
(nar. 1935) je česká historička zaměřená na historii Brna a nejbližšího okolí. O brněnském místopisu, historii, osobnostech a památkách publikovala řadu knih a odborných článků. Z knižních titulů jmenujme: Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek (1997), Brněnská zastavení (2003), Bomby nad Brnem (2005), Jurkovič, Brno a Vesna (2012), Brno v proměnách času (2013), Brno a Brňanky (2015) aj. Působí také jako popularizátorka brněnské historie (Český rozhlas Brno) a přednáší. Za celoživotní práci v oboru žurnalistiky a publicistiky jí byla udělena Cena města Brna (2000), obdržela také Cenu Jihomoravského kraje (2006).
Projekt 100 LET 100 KNIH je podpořen dotací MK ČR z programu „Kulturní aktivity“ na podporu projektů profesionálního výtvarného umění na rok 2018.
.png){kind=logo}
